s

27.03.2002, 16:02

michal nanoru

Terence Trent D'Arby/Sananda Maitreya
Wildcard

Sananda/Universal Music
68:16
Pamatujete si na billboardy upozornující na pohlcení firmy BASF koncernem EMTEC, ne? Nepochopitelný duvod k zmene už zavedené nezapamatovatelné znacky na novou nezapamatovatelnou znacku. Možnáto chápe Terence Trent D'Arby, i když ho nepodezrívám, že by ho inspiroval výrobce záznamových médií. To spíš Prince, jehož anabáze byla stejne velikášská jako neúspešná. Pravdepodobne proto, že se predtím nedohodl s Billem Gatesem a 'symbol' nebyl schopen nikdo napsat. TTDA prechází na jméno Sananda Maitreya. Jméno videl ve snu a oslovují ho prý tak 'prátelé a sluhové'. Asi ho štvalo, že si ho v dobách Ain't Over Till it's Over pletli s Lenny Kravitzem. Nekdoto považuje za dobrý zpusob jak naspeedovat chcípající pozornost, pokud je ovšem dost cynický, aby podobným rozmarum nepriznával 'umelcem' proklamovaný duvod. Predevším v kombinaci s úpadkem invence se tak ale riskuje totální ztráta pameti nebohých zmatených fanoušku. A to TTDA ceká. Ne, že bych byl zlomyslný, ale Wildcarduž nemá to divoké kouzlo. Terencovi pribyly vrásky a težko už na nás muže hrát image sexy ješterky. Album je presne o tom. Jeho soul acid jazz by byl bez jeho bájecného samet/šmirgl hlasu, který tentokrát nechává až príliš odpocívat, vhodný leda k podkládání komentáru curlingu. V sedmnácti kouscích se porád najde neco velmi dobrých skladeb (Designated Fool, The Inner Scream), a obycejne hezkých písnicek pro nedelní odpoledne u rodicu, no ale... Sedmnáct? To ses trochu precenil, Sanando, co?

Body: *****
(Hodnocení casopisu Rock&Pop)

Psáno pro: Rock & Pop 2002/03